Obnovitelné zdroje musí získat šestinásobnou investici k dosažení klimatických cílů
Podle výzkumného týmu z Fakulty elektrotechnické ČVUT je jisté, že obnovitelné zdroje potřebují šestinásobnou investici, aby bylo dosaženo klimatických cílů do roku 2030. Výzkum probíhal ve spolupráci s Technickou univerzitou v Rize (Lotyšsko) a Institutem pro ochranu klimatu, energetiku a mobilitu (Německo).
V Česku se studie zaměřily na obnovitelné zdroje a energii budov. V obou případech je současná výše investic nedostatečná. Pro dosažení Vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu bude zapotřebí do roku 2030 vynaložit více než 300 mld. Kč na investice se zaměřením na obnovitelné zdroje. Současné investice pro obnovitelné zdroje se budou muset zšestinásobit. U budov bude potřeba ze stávajících 15 miliard Kč navýšit investice minimálně dvakrát.
Obnovitelné zdroje je nutné podpořit kombinací grantů, půjček a záruk
Vedoucí výzkumného týmu dr. Michaela Valentová z katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulty elektrotechnické ČVUT vysvětluje, v čem je česká situace specifická: „Klíčovou roli v přechodu na nízkouhlíkové hospodářství sehrají v Česku soukromí investoři, musíme je však podpořit vhodným regulatorním prostředím a dobře nastavenými veřejnými programy. Správnou cestou bude využívání kombinace grantů, půjček a záruk za pomoci jak programů EU, tak národních zdrojů.“
Výzkum, jehož plné závěry jsou k dispozici ke stažení, také poukazuje na překážky, které brání dalšímu rozšíření opatření ke snižování emisí skleníkových plynů. Jsou mezi nimi zejména nízká prioritizace a strategické vedení, stále nízké povědomí společnosti o tématu, vysoká administrativní zátěž či neefektivní finanční mechanismy. Stát by měl také podat malým i velkým aktérům, jako jsou firmy či obce, pomocnou ruku při přípravě projektů v podobě technické asistence, v tom vidí autoři studie nevyužitý potenciál.
Rok 2030 bude pro Evropu důležitým milníkem na cestě ke klimatické neutralitě. „Dobrou zprávou je, že víme, jaké konkrétní kroky máme udělat. Abychom však klimatických cílů v Česku dosáhli, je potřeba, abychom své úsilí okamžitě navýšili,“ zdůrazňuje dr. Michaela Valentová cíl pro nejbližší období. Připravovaný Národní plán obnovy, stejně jako např. Modernizační fond, podle ní představují významné hybatele rozvoje nízkouhlíkových řešení a byla by škoda je nevhodným nastavením nebo nízkou ambicí plně nevyužít.
Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na http://www.fel.cvut.cz.
České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce.
